Když si pozvete rc4 na návštěvu #2 (a on bohužel přijede)

carot_lonFilm skončil a mi vyšli z kinosálu. Šel jsem na záchod a Sandra také (rc4 si zatím objednával 10 hotdogů, aby neomdlel vysílením cestou ke mě domů). Na toaletách nikdo nebyl. Rozepnul jsem se a močil s povzdechnutím do mušle. Proud a kapky dopadaly do svého cíle a bylo to tak uklidňující. Za mnou zavrzaly lítačky a někdo vešel. Nevěnoval jsem tomu pozornost a dál konal, co ještě neskončilo. Pod mým rozkrokem se najednou objevil červený střevíček a mě v hlavě problesklo, že ten jsem už někde viděl. Nejenže za mnou stála žena, ale já přesně věděl i která to je. Střevíček se otáčel rytmicky vlevo i vpravo. V tom pohybu byla ladnost i výzva. Zasmála se s rozkoší a zalezla do kabinky. Slyšel jsem, jak zavřela dveře. Otočil jsem se a pozoroval dole její nohy. Stáhla si kalhotky a poté je uvolnila kolem střevíčků. Hodila mi je a já tam stal jako blbec s červenou krajkou na hlavě. V tu chvíli vešel nějaký cizí muž a díval se na mě s dotazem ve tváři. Plně jsem chápal jeho pohled, ale nedokázal jsem nic říci na vysvětlení. Když odešel, tak jsem zaťukal na dveře a zeptal se, zda něco neztratila. Sandra vyšla ven a řekla, že jí sice cestou zpět bude zima, ale stejně se chtěla dole provětrat. Polkl jsem nasucho a stál tam jak zkamenělý. Přišla ke mě s úsměvem a její červené kalhotky mi zastrčila do kapsy u kalhot. Vycházela ven a ve dveřích se ještě jednou otočila a provinile usmála.

Abych se trochu vzpamatoval, tak jsem si opláchl rozkrok velmi studenou vodou a poté i hlavu. Teplota se trochu snížila a já už zase myslel téměř jasně. Poté už stačilo jen 2x bouchnout hlavou o dlaždičky a byl jsem zase ten starý kliďas. Venku stála ona s bezelstným výrazem malého dítěte a on s pytlem hotdogů – dokonalý pár dneška. Jak z této situace vybruslit? Využít situace ve svůj prospěch a útočit na královnu aniž by král o tom činu věděl?

Venku sněžilo a malé nadýchané vločky padaly na naše tváře. Šli jsme parkem a všude bylo ticho v tuto noční hodinu. Sandra přišla s nápadem, že si postavíme sněhuláka. Podíval jsem se na rc4 a v duchu si říkal, že jednoho už mezi sebou máme, ale nakonec jsem to nechal někde v hlavě schované. Náš lidský sněhulák dojedl hotdogy a už mu zase v levém koutku tekly sliny hladem. Jeho očička úpěnlivě hledala nějaké občerstvení v dosahu jeho fyzických možností. rc4 zahlédl nonstop gyros a jako mumie se pomalu sunul s napřaženýma rukama ke světýlku spásy. Svůdná Sandra měla roztomile červený nos a rozhodla, že si toho sněhuláka uválíme jen my dva. Mě se nechtělo a tak jsem hlasitě protestoval nebo hledal výmluvy. Ona ale přesně věděla, jak mě donutit. Začala válet první kouli a protože ta byla malá, tak se ohýbala a špulila na mě holý zadek bez krajkoví (které jsem měl stále v kapse). Okamžitě jsem změnil názor a začal válet jako v horečce. Válela rychle a abych měl dobrý výhled na patřičná místa, musel jsem válet ve stejném tempu. Válení me začínalo bavit a stavení sněhuláků najednou skočilo do žebříčku mých deseti neojblíbenějších činností v zimě. Normální stavba sněhuláka trvá několik minut, ale protože jsem byl patřičně stimulován, tak jsme tam válel asi 20 minut. Koula byla mohutná a vyšší než osobní auto. Vytvořili jsme sněhuláka pouze ze dvou koulí, knoflíky jsme udělali z kamenů a mrkev naštěstí vždy nosím po kapsách jako rychlou záchranu z hladu intelektuálních vegetariánů. Když jsem celý udýchaný podával mrkev naší sněhové vedoucí, tak ji hned nenarazila do nebohé tváře zmutovaného sněhuláka. Opřela se něj jednou nohou a mrkev si zasunula do pusy. Naslinila jí a jemně jí spičkou jazyka dráždila. Dýchal jsem stále rychleji a potil se jako u kamen. Poté si vyndala tu nebohou zeleninu prohla se a zasunula si jí zezadu pod šaty. Křuplo to a ona vítězoslavně vyndala jen půlku mrkve. Pokud jsem do té doby dýchal jako lokomotiva, tak nyní jsem zatajil dech a jen koukal s vyvalenýma očima. Polkl jsem na sucho. Bohužel už jsme dováleli a já už se tam nemohl podívat. Nevěděl jsem, zda mě to má vzrušovat nebo se mám bát její pohlavní lámací síly. rc4 funivě přišel, pochválil nás a mobilem si nás vyfotil. Dodnes se za zimních večerů na tu fotku koukám – stojím tam já s vykulenýma očima, nesněhulák s pololviční mrkví místo nosu a rozjařená hlavní stavitelka s druhou půlkou pečlivě zasunutou.

Přišli jsme domů až k ránu. Svítalo. rc4 si šel rovnou usmažit snídani na sádle a ona začala balit. Bylo jí horko z pohybu a tak musela chodit po pokojích zásadně ve spodním prádle (ovšem nyní měla jinou barvu kalhotek). Nic jsem nenamítal a jen se kochal, jak rychle chodila a prsa se kývala. Uklidňovalo mě to, byl to meditační pohled. On dojedl poslední věc z mé ledničky, ona dobalila poslední věci z mé skříně a byli připraveni na odjezd. Bylo mi to líto, protože jsem se nedostal k jádru jejího problému. Chtěl jsem jí samozřejmě nezištně pomoci a být její „tvrdou“ oporou, ale asi nestála nyní o takovou pevnou tyčovitou pomoc. Zvonil telefon a řval na mě kamarádsky Gibon, že stojí pře domem. Šel jsem zatím ven a on na mě hned spustil svým optimistickým hlasem názvy nových písniček a samozřejmě také svým otřesným anglickým dialektem. Nevěděl jsem, zda se smát nebo plakat. Pořád mě tahal za rukáv a něco mi nutil. Poslal jsem ho domů s tím, aby se naučil alespoň základní výslovnost. Běžel jsem zpátky po schodech, ale pozdě. Už byli pryč. Fouňa i Mrkví královna mě opustili bez rozloučení. Byl jsem smutný a sedl si zkroušeně ke stolu. Po chvíli jsem si všiml, že na stole leží ještě ona navlhčená druhá půlka mrkve a vedle byl papírek se vzkazem „Těšíme se, až nás brzo navštívíš!“. Opřel jsem se a začal se smát.

Mrkví dobrodružství teprve začíná…

3 komentáře u Když si pozvete rc4 na návštěvu #2 (a on bohužel přijede)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

RSS MrPierc Twitter MrPierc Pinterest MrPierc
Intimní anketa

Kam chodíte na záchod?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...
Piercova žena týdne
Piercova žena týdne

Sienna Miller – herečka

Naposledy jsem viděl

Starší hodnocení na ČSFD »

Bannery
Spisovatelské střevo rc4 blog Silencer blog SBOREZ.cz ZkuSMO.cz Vachi : Další blog, kterej drží hubu, drží krok AGREGÁTOR BLOGŮ ! Zahradní železnice Běleč Apinův kekel MovieScreen.cz NaFilmu.cz Osobní blog Dominika Fryče Jak psát web
„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich